Základní česká potravina: flaška rumu a vodky
30. 10. 2012
V záplavě senzací při honu na „nejvyšší patra lihové mafie“ se jaksi ztrácí informace, že výrazné problémy s alkoholem má podle nejstřízlivějších odhadů přes 700 tisíc obyvatel ČR. Ty skeptičtější cifry hovoří až o 1,3 milionu dospělé populace. Neproclený líh, metanol, velmi levný tvrdý alkohol, to vše je pupeční šňůrou spojené s českou závislostí na pití. Jedno nemůže existovat bez druhého.Lidé budou pít tam, kde je finančně přístupný zdroj, finančně přístupný alkohol vznikne tam, kde je poptávka. Národní informační centrum pro mládež NICM) uvádí, že „rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR“.
NICM tvrdí, že jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. „Je tomu tak proto, že i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu alkoholu než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a také proto, že osoby s problémy ve vztahu s alkoholem častěji odmítají účast na dotazovém šetření.“
Pro srovnání cituje interní zprávu pro britského ministerského předsedu z roku 2003, která odhadovala počet závislých v britské populaci osob starších 15 let na sedm procent. Podle tohoto poměru převedeno na naše podmínky by vyšlo číslo 614 351 závislých na alkoholu. Přitom se v Česku na jednoho obyvatele vypije víc, než ve Velké Británii.
I při započtení faktu, že značnou část prolijí hrdlem cizinci, jedná se o čísla varující. Počty lidí trpících trvale, či příležitostně, nebo alespoň jednou za život duševní poruchou působenou alkoholem, jednalo by se údajně v České republice řádově o statisíce osob.
Při škodách, které závislost na alkoholu české ekonomice přináší, bylo pozoruhodné sledovat mediální protesty a varování předních výrobců a distributorů alkoholu. Většina zástupců producentů lihu a tvrdého pití poukazovala na hospodářské ztráty, na nebezpečí zavírání provozů a na nezaměstnanost. Boj proti černému trhu s alkoholem tak byl zprostředkovaně přes osudy oficiálních výrobců prezentován jako malá národní ekonomická tragédie.Racionálně vzato, jednalo se o argumentaci pravdivou. Na druhé straně stojí za pozornost, že jednorázové léčení jednoho alkoholika vyjde na více než 40 tisíc korun (a 99 procent hradí zdravotní pojišťovna). V Česku se průměrně léčí něco mezi 25 až 30 tisíci osob ročně. Jen tady uteče asi 1,2 miliardy ročně. Ve státním rozpočtu kapka, ale které ministerstvo či firma by nesáhly po takových penězích, kdyby byly volné…
Zkusme si však představit, kdyby pravidla prodeje a užívání alkoholu dostala podstatně tvrdší pravidla, než dosud máme. Protiargumenty hovoří o tom, že tabuizovaný alkohol by dodala šedá ekonomika, zastánci zcela svobodného trhu a pitím odkazujíc neúspěšnost prohibice v USA mezi 1. a 2. světovou válkou. Vzpomeňme si však na těžkou kanonádu tabákového průmyslu poté, co se začalo hovořit o zákazu tabákové reklamy v motoristickém sportu.
Téměř každý vůz formule 1 připomínal jezdící krabičku cigaret, šampióni všech disciplín vozili na overalech jména a loga nejprodávanějších cigaret. Nikotinoví lobbisté varovali, že s odchodem tabákové reklamy skončí nejen F1, ale všechny špičkové motoristické disciplíny. Neskončilo ani jedno, místa na karoseriích, helmách a kombinézách byly velmi rychle zabrány jinými výrobci…Poučení z krizového vývoje: Nihil similius est insano, quam ebrius (Nic se šílenci nepodobá tak jako opilec).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
